Do playoff půjdeme s pokorou, hlásí Ondřej Pniok

Kapitán Ondřej Pniok je jako odchovanec českotěšínského hokeje jednou z hlavních postav letošního týmu. Před nadcházejícím playoff nabízíme fanouškům obsáhlý rozhovor, ve kterém vzpomíná na své začátky s hokejem a hodnotí letošní sezonu.

Na úvod se nemohu nezeptat na jednu otázku. Jste čtyři bratři, kteří hrají hokej, ale váš tatínek byl fotbalista. Nebyl trošku naštvaný, když jste vyměnili kopačky za brusle? A kdo vás vlastně k hokeji dovedl?

Naši nás vedli ke sportu jako takovému. Konkrétně k hokeji jsme se dostali, protože jsme trpěli na laryngitidu, a navíc jsme v té době bydleli na ulici za zimákem. Díky tomu jsme si vybrali sport, který nás naplňuje už nějakých 27 let. Pro mladší bráchy to už byla normální věc, že budou hrát hokej, jako my. Takže fotbal a jiné sporty jsme už dělali jen, když se nám to nekrylo s hokejem. Nicméně nic z toho by nebylo, kdyby nám mamka nevěnovala tolik času a úsilí, abychom ten hokej mohli hrát. Ona stála za tím, že jsme na hokej začali chodit a že jsme u něho zůstali, protože taťka na to neměl nervy. Dokonce jednu dobu dělala vedoucí družstva, aby nám byla poblíž, a ještě se jí podařilo ušetřit nějakou korunu. 

Jsi odchovancem Českého Těšína, ale Tvé hokejové kroky vedly přes Karvinou až do Anglie, kde jsi odehrál tři sezóny. Jak ses k tomuto angažmá dostal?

Po zdrávce v Karviné jsem studoval na univerzitě v Pardubicích obor zdravotního záchranáře, ve zdejším klubu hrál krajskou ligu mužů + juniorku v Karviné a musím říct, že to bylo krásné období. Akorát to bylo finančně náročné a s rodiči jsme měli odlišný názor, jak to celé zvládnout. Proto jsem se rozhodl, že se osamostatním a vyzkouším si život v jiné zemi. Odjel jsem za prací do Anglie a poblíž Nottinghamu jsme s mou budoucí manželkou žili a pracovali. A když jsme měli jistotu práce a bydlení, napsal jsem mail do klubu Nottigham Lions. Na druhý den, jsem jel na trénink a zůstal jsem tam tři sezóny. Třetí sezónu jsem nedohrál, protože jsem si při zápase zlomil nohu. Navíc jsme věděli, že se budeme vracet, protože jsme čekali druhou dcerku a chtěli jsme být poblíž rodině. Další sezónu jsem už hrál zase v Těšíně. 

Tvá letošní sezóna je už v pořadí šestou v Českém Těšíně. Do minulé sezóny pod hlavičkou Wolves, nyní pod Vlky. Zvažoval jsi dlouho, zda budeš v Těšíně pokračovat i pod novým vedením?

Žádné zvažování neprobíhalo. Vedení Wolves vědělo, že mojí prioritou je zůstat v Českém Těšíně. Bral jsem to i jako nový impuls, protože výkony posledních sezón nebyly ideální. 

V této sezóně sis zahrál v druholigové Opavě s bilancí 4 zápasy- 1+1 ( ke dni 6.2.). Je velký rozdíl mezi Krajskou ligou a 2. ligou?

Rozdíl není obrovský, ale je dost velký. Hra je rychlejší, více svázána taktikou. Více se dbá na fyzickou připravenost. Kluci trénují 4x týdně suchá + led a 2 x týdně zápas. To už je velká porce a musíte to dělat naplno. 

foto HC Opava

Po základní části máte na svém kontě pouze čtyři porážky a domácí neporazitelnost. Čekal jsi takový průběh ligy?

Nečekal. Vím, že máme v kabině plno skvělých hokejistů různých charakterů a vlastností, ale že budeme bojovat o první flek v základní části, to bych netipoval. Vážíme si toho, ale jsme si vědomi, že to nic neznamená. Každá prohra je zpětná reakce naší hry a my se z ní musíme poučit do příštích zápasů. Na druhou stranu domácí neporazitelnost je skvělá. Naši fanoušci mají určitě radost, když přijdou na zimák a vyhrává se. Myslím, že odchází s lepším pocitem z hokeje v Těšíně než v nedalekém extraligovém Třinci, kterému se teď nedaří vůbec.

Jedna z porážek byla i drtivým debaklem v derby v Orlové. V tom utkání jste dokonce vedli, co se pak stalo? 

Každý, kdo dělá nějaký sport ví, že občas přijde den, kdy nefunguje vůbec nic. To byl případ v Orlové. Sešlo se více věcí a prostě se prohrálo. Sice to vypadá špatně, ale je to jen prohra. Poučili jsme se z toho a týden na to, jsme porazili Rožnov 5:0. To není špatná odpověď.

Dělal vám v utkání s Orlovou problém agresivní styl hry soupeře a siloví obránci? Přeci jen váš tým je složen spíše hokejově technický, ale v Krajské lize je to mnohdy i “o hubu”. V playoff se dá očekávat, že týmy ještě více přitvrdí. Nechybí vám v týmu někdo, kdo by působil jako ochránce a i mstitel?

Orlová měla dobrý pohyb, tam nás trestali. Obránce mají urostlé a silově založené, ale v tom bych velký problém neviděl. Jak říkáte, máme spíš technické hráče, kteří si s tím umí velmi dobře poradit. V play off to bude určitě bolet a určitě by se takový typ hráče hodil. Ale nemáme ho a proto se musíme chovat jako smečka vlků, kde každý jedinec má svůj úkol a jako celek má situaci pod kontrolou. 

Jsme těsně před branami playoff a nemohu se nezeptat, s čím do něj půjdete. Přeci jen po základní části budete favorité. Nemůže to v hlavě trošku uškodit?

Určitě může. Proto si vážíme toho, že budeme mít možnost začínat sérii doma, ale to je všechno. Do play off půjdeme s pokorou a soustředěním. Víme, že dokážeme porazit všechny týmy v lize, ale jen pokud budeme každou sekundu na ledě plnit, co po nás trenér chce. 

O hráče z našeho mužstva bude pro příští sezónu určitě zájem z vyšší soutěže. Chtěl by sis případně ještě zahrát výš? Nebo čistě hypoteticky, v případě, že by se sezóna vyvedla až do úplného konce, lákalo by Tě hrát za Český Těšín ve 2. lize?

Každý hráč chce určitě zažít pocit, že o něho někdo stojí a chce, abyste se stal posila v jejich týmu. Ale jak už jsem zmínil výše, hrát vyšší ligu znamená veškerý volný čas věnovat hokeji. A aby to tak bylo, tak musíte mít velmi tolerantní rodinu, protože je to kolotoč mezi práci a hokejem. Co se týče hokeje v Těšíně, to bych rád řešil až po sezóně.

Jak obtížné je skloubit hokej v Krajské lize s povoláním? Tato úroveň je spíše hobby, ale i tak se trénuje, o víkendu hraje, mnohdy dojíždění. Je to spíše o té lásce k hokeji? Ale i tak se riskuje zranění, které může mít pak dopad na povolání, protože si nalijme čistého vína, Krajská liga je často “řezničina”…

Každý pracujeme trochu jinak, takže nemůžu mluvit za všechny, ale z mého pohledu jde skloubit hokej v krajské lize s povoláním docela dobře. I krajská liga má svou úroveň, na kterou potřebujete pravidelný trénink a zápas o víkendu beru jako součást hokejového života. Trénujeme 3x týdně ve večerních hodinách. Ten, kdo miluje nějaký sport si vždycky najde důvod a čas přijít na trénink a makat na sobě. Ale taky to platí obráceně. 

Já osobně miluji sport a hokej ještě víc. Proto mi tenhle režim vyhovuje a celoživotně ze mě hokej dělá lepšího člověka. Mým dcerám vždycky říkám, že když něco dělají, tak ať to dělají naplno, jinak to nemá smysl. Tím se řídím celý život a hokej není výjimkou.

Zranit se člověk samozřejmě může. Osobně pracuji jako hasič a mám živnost na výškové práce a rizikové kácení. Občas žiji doslova na hraně a pokud bych se díval na zranění, tak bych nedělal asi nic z toho, co dělám. Proto je pro mě důležité, aby strach byl jen prostředek k ještě většímu soustředění a dělal danou činnost nejlépe, jak dokážu.